Chcet hrát karambol?

Karambol je elegantní zábava, při které nestačí jen přesně hrát, ale u které se musí především přemýšlet. Jak říká předseda klubu Martin Petr, karambol je jako šachy. 

Jak začínal kulečníkový klub v Novém Městě na Moravě?

Náš klub byl založen v dubnu 1999 a věnujeme se pouze kulečníkové hře označené jako karambol. To je ten bez děr. První sídlo bylo ve starém PKS, to byla budova za kinem, která už dnes nestojí. Tenkrát v klubu byla spousta mladých lidí, hrálo se závodně na poměrně vysoké úrovni. V karambolové soutěži se týmy řadí podle výkonnosti do takzvaných tříd. Jižní Morava měla čtyři třídy. Čtvrtá je nejslabší, první nejlepší. My jsme se tehdy vypracovali až na druhou. Nejlepší týmy pak postupují do republikové ligy, ale tam jsme se nedostali. Klub zakládal Jiří Bartoš, který hrál ligu v Německu. Velmi úspěšný a zkušený hráč, jeden z nejlepších u nás. Z finančních důvodů jsme se nakonec museli vystěhovat. Bývalý starosta Josef Sokolíček, který byl také členem klubu, nám nakonec sehnal místnost tady na „Pentagonu“, kde jsme už deset let.

Kolik máte členů?

V současnosti to není mnoho. Bylo to daleko lepší, ale to jsme fungovali v centru města. Tehdy z našeho klubu vyšla řada významných kulečníkových hráčů. Byli zde vychováni špičkoví hráči, kteří dnes hrají ligu, ale samozřejmě už v jiných klubech. Například Pavel Bém, který vyhrál mistrovství republiky, dokonce hrál i na mistrovství Evropy. Odliv hráčů byl v minulosti ale veliký a v současné době je nás osm a aktivně nás hraje pět. S novými hráči je to problém. Když zjistí, že se jejich hra nevyvíjí dostatečně rychle, ztratí trpělivost a vzdají to. Karambol totiž skutečně není jednoduchá hra.

Jaký je rozdíl mezi hrou v hospodě a tím „pravým“ karambolem?

Diametrální. V hospodě se hráči snaží jen trefovat koule. Ono to většinou ani jinak nejde. Ty stoly ani koule nedovolí dělat něco jiného. Je to skvělá zábava k pivu. Sám jsem to tak léta dělal. Když ale začnete hrát na kvalitních stolech a trochu zjistíte, v čem ta hra skutečně spočívá, tak je to nebetyčný rozdíl. Když jsem potřeboval na hospodském kulečníku udělat nějaký složitý úder, ať už dlouhý stahovák, piké nebo masé, bylo to nemyslitelné i s dvojnásobným úsilím a i sílou úderu. Mohu říci, že na stolech v klubu si s těmito údery mohu pohrávat a volit různé varianty intenzity a směry úderu. Tím se nechci vychloubat, jenom mě těší, že jsem ten krok udělal, začal jsem chodit do našeho klubu a díky tomu jsem v kulečníkové hře postoupil dál. Samozřejmě, že nejde jenom o techniku úderu, ale také o taktiku hry. Pravá hra spočívá v tom, že musíte vymyslet, jak koule udržet u sebe, abyste mohli pokračovat ve hře, a přinutit je, aby dělaly přesně to, co potřebujete znovu a znovu. Musím podotknout, že hrajeme pouze se třemi koulemi, aby to bylo těžší. Často je třeba myslet dva šťouchy dopředu. Je to vlastně hodně podobné jako šachy, jenom s tím, že tady musíte ještě přidat manuální zručnost. Karambolový kulečník je o myšlení, taktice, sebeovládání a zručnosti, je to opravdu královská disciplína.

Většina sportů rozvíjí fyzickou kondici. Jaký je přínos kulečníku?

Rozvíjí to psychomotoriku a naučí vás to ovládat se. Často se stane, že koule jede jen o milimetr vedle. A to je opravdu k vzteku. Nesmíte se ale nechat rozhodit. Vyžaduje to pevnou vůli a sebeovládání při soutěžní hře a i v tréninku.

Jak vypadá váš trénink?

Cvičíme různé figury. To znamená, že trénujeme základní karamboly – určitá postavení koulí a jejich sehrávku, které si každý hráč musí osvojit. Základním principem je vědět, co hraji, jak to hraji a proč to hraji. Ale my nejsme nijak orientovaní na výkon. Je to pořád především zábava. Když ovšem za čas zjistíte, že vás koule začínají poslouchat, tak vás to bytostně tak nabíjí, že sami chcete být dokonalejší. Pak je to skoro jako droga. Pro nás je ale důležité, když se sejdou lidé se stejným zápalem pro hru a tráví spolu u kulečníku čas. Navzájem se učíme nové údery a zvláštní sehrávky, které jsme neznali a pak nakonec většinu času hrajeme vzájemné minizápasy. Nikoho nebudeme nutit hrát soutěžně. Až sami pochopíte, že si své dovednosti chcete srovnat s cizími hráči, můžete to klidně zkusit. Řeknu vám, že je to zase o jednu úroveň výš. Kulečník je společenská hra a skvělá zábava. Rádi u nás přivítáme jednotlivce, třeba i party, kterým vyhradíme klidně celý den, ať si hrají rekreačně. Jsme otevřeni i mládeži, které jsme schopni zabezpečit odborné vedení zkušených hráčů v jejich sportovním růstu. My máme tréninky v pondělí a ve čtvrtek, soutěž hrajeme o víkendech.

Jak dlouho by trvalo nováčkovi, než by mohl hrát na turnaji?

Pokud by chtěl hrát v nejnižší třídě, tak musí počítat alespoň rok. Ale závisí na talentu a úsilí, které tomu věnujete. Kulečník ale jde hrát i pro zábavu třeba do 100 let.

A jak se vám daří?

Musíme se pochlubit, teď dobře. Postoupili jsme do druhé třídy Jihomoravského kraje. Cílem je teď se v této třídě udržet. Podle prvních zápasů to bude hodně těžké, ale ne nemožné.

Jaká máte přání do budoucna?

Bylo by skvělé, kdyby k nám přišli noví hráči. Stačilo by tři až pět lidí. Pro klid a budoucnost našeho klubu a karambolu v našem městě. Kolegové hrají skvěle, mají co předat a byla by veliká škoda, kdyby neměli komu. Byl bych rád, kdyby se jméno Nového Města opět rozeznělo v kulečníkových kuloárech, jak tomu bylo dříve.

Jestli to chcete zkusit, bližší informace naleznete na internetu pod názvem Billiard club Nové Město na Moravě, nebo na telefonech 731 567 865 a 608 244 958.